Teorie spolehlivosti : [texty z let 1960-1994]
To chci
Vlna deníkových a memoárových textů, která výrazně určovala klima české literatury po roce 1989 (Hanč, Kolář, Zábrana, Mertl, Slavík aj.), vycházela z nestandardní situace během čtyřiceti let cenzury, znemožňující přímé pojmenování a vyjádření. Přitažlivá byla pro autory i čtenáře také možností expozice krajní subjektivity
a otevřeného, neohraničeného, laboratorního tvaru, souvisícího s obecnými důvody deníkového psaní. Rezonance „autentických“ deníkových textů v českém kulturním prostředí zároveň poukázala na silnou poptávku po přehodnocující osobní výpovědi a potřebu mluvčího, proroka i soudce společnosti a průvodce dějinnými zákrutami. Jedním z vrcholných děl deníkové literatury se stala Teorie spolehlivosti Ivana Diviše (1924–1999). Rozsáhlý konvolut zápisů vznikal v letech 1960–1994 (ve 2. vydání jsou záznamy dovedeny do roku 1999, těsně před Divišovu smrt, a kniha je nově zredigována); výbor pořídil Ivan Wernisch. První edici ze svého deníkového díla vydal Diviš pod stejnojmenným titulem roku 1972 v Mnichově. Významným editorským problémem byla datace záznamů; některé jsou patrně určeny mylně. Nejedná se o pravý deník, neboť texty byly dodatečně upravovány, slovy autora „některé texty jsem opracovával léta […]. Teprve nad texty Teorie spolehlivosti jsem se učil psát jakožto pracovat, protože poezie mně šla až trestuhodně snadno“ (143). Deníkem zamýšlel Diviš vydat počet ze svého života i ze zdrojů a okolností svojí básnické tvorby a přístupu k ní; samočinnou logikou mu text narůstá jako „strom, jehož růst už nejde zastavit“ (66). Geneze deníku tedy není spojena jen se spontaneitou a nahodilostí, nýbrž je výsledkem intenzivního procesuálního úsilí.
… celý popis
Uloženo v:
Podrobná bibliografie
-
Hlavní autor
-
Ivan Diviš, 1924-1999
-
Další autoři
-
Jan Šulc, 1965-
Ivan Wernisch, 1942-
-
Typ dokumentu
- Knihy
-
Fyzický popis
- 685 stran
-
Vydáno
-
Praha :
Torst,
1994
-
Témata
-
ISBN
- 80-85639-28-9