O zvyku

To chci

Nejvýznamnějším Ravaissonovým spisem je však krátké pojednání O zvyku (De l’habitude, 1838). Ravaisson v něm vychází především z Aristotela, ale i z francouzských spiritualistů (Maine de Biran) a přírodovědců přelomu 18. a 19. století. Svou analýzu zvyku zasazuje na jedné straně do kontextu obecné filosofie přírody, aby stanovil, jaký typ jsoucna může získat zvyk (trvalou dispozici). Na druhé straně vztahuje fenomén zvyku k filosofii ducha, neboť duch, který získává určitý návyk, přestává být plně sebevědomý a plně svobodný, získává zčásti neměnnou "přirozenost". Fenomén zvyku ukazuje na ontologickou jednotu přírody a ducha. Jak v oblasti přírody, tak v oblasti svobody, která se stala zvykem, nacházíme tutéž nereflektovanou spontaneitu. … celý popis

Podrobná bibliografie

Hlavní autor

Félix Ravaisson, 1813-1900

Typ dokumentu

Knihy

Fyzický popis

71 s. ; 15 cm

Vydáno

Praha : OIKOYMENH, 2014

Vydání

1. vyd.

Edice

Oikúmené (OIKOYMENH). Malá řada

Témata

zvyky a obyčeje > filozofické pojetí

život

lidská přirozenost > filozofické aspekty

svoboda

zvyky

obyčeje

filozofie

Francie

19. století

myšlení

texty

eseje

Popis jednotky

Přeloženo z francouzštiny

Bibliografie

Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy

ISBN

978-80-7298-452-7