Osudový omyl generála Vlasova

To chci

Již v prvních měsících po útoku na Sovětský svaz v létě 1941 nabízeli postupujícím německým jednotkám spolupráci jednotlivci i skupiny obyvatel SSSR. Kozáci postižení nucenou kolektivizací vítali Němce jako své osvoboditele podobně jako příslušníci neruských národností.  Proti vůli nacistických nejvyšších kruhů tvořili velitelé wehrmachtu z ruských zajatců  pomocné oddíly. Chyběla však osobnost, která by dokázala soustředit armádu, bojující po boku Němců proti bolševickému režimu v Rusku. Tuto roli převzal generálporučík Andrej Andrejevič Vlasov (1900-1946), zajatý na volchovské frontě v červenci 1942. Donedávna úspěšný velitel Rudé armády, objížděl zajatecké tábory. Hledal i nacházel vojáky ochotné vstoupit do Ruské osvobozenecké armády.  „Vlasovci“  spolu s Himmlerovými zbraněmi SS bojovali na jaře 1945 ve ztracené válce. Stejně jako jejich velitel se dopustili osudového omylu, když nenašli cestu k protihitlerovským mocnostem, které usilovaly o vítězství demokracie.  Sehráli dosti významnou roli v bojích Pražského povstání, ale v té chvíli již bylo pozdě... Pro velení Rudé armády i pro představitele politického vedení sovětského státu (ale i ve vnímání většiny sovětských obyvatel) na příslušnících Ruské osvobozenecké armády zůstala pachuť zrady.     … celý popis

Podrobná bibliografie

Hlavní autor

Karel Richter, 1930-2021

Typ dokumentu

Ostatní Mikrodokument

Fyzický popis

467 s., [24] s. obr. příl. : il., portréty ; 22 cm

Vydáno

Praha : Epocha, 2010

Vydání

3., dopl. a rozš. vyd.

Témata

Vlasov, Andrej Andrejevič, > 1900-1946

druhá světová válka

dějiny

1939-1945

generálové

ruští

vlasovci

Pražské povstání

Bibliografie

Obsahuje bibliografii

ISBN

978-80-7425-051-4

Vazba

N 93/94 94(100)"1939/1945"