Dějiny Slovinska

To chci

Slovinci, usazení mezi východním předhůřím Alp a Terstským zálivem, jsou nejmenším slovanským národem. Češi k nim zaujímali odjakživa velmi přátelský vztah, což bylo jistě zapříčiněno skutečností, že jsme společně úpěli v ""žaláři národů"" - habsburské monarchii, po roce 1866 v její předlitavské části. Jinak jsou dějiny Slovinců pozoruhodné nejen svou délkou, za starověku bylo území dnešního Slovinska integrální součástí antické civilizace, ale také skutečnost, že nikdy neměli vlastní státní (či aspoň správní ) celek. Slovinci obývali několik středověkých regionů (Štýrsko, Korutany, Vindická marka, Gorice a Hradištko a nakonec ""nejslovinštější"" z nich Kraňskou marku), které se postupně do 16. století staly součástí habsburské ""podunajské monarchie"". Teprve její rozpad dal Slovincům aspoň zdání samostatnosti, to když se stali součástí Jugoslávie. V té komunistické po roce 1945 dokonce vznikla ""federativní republika Slovinsko"", nejzápadnější, a tudíž nejpokročilejší. Teprve rozpad Jugoslávie přinesl Slovincům samostatnou státnost. … celý popis

Podrobná bibliografie

Další autoři

Jan Rychlík, 1954-

Typ dokumentu

Knihy

Fyzický popis

441 s. : il. , portréty, mapy : 22 cm

Vydáno

Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2011

Vydání

Vyd. 1.

Edice

Dějiny států (Lidové noviny)

Témata

dějiny

Slovinsko

Jugoslávie

země bývalé Jugoslávie

Popis jednotky

Chronologické přehledy

Bibliografie

Obsahuje bibliografii a rejstřík

ISBN

978-80-7422-131-6 (váz.)