Válka začala v Mnichově

To chci

Historikové a vojenští specialisté na základě zhodnocení poměru sil v době mnichovského diktátu vesměs docházejí k závěru, že po zradě západních spojenců byla naše situace beznadějná a kapitulace prezidenta Beneše že nejspíše zachránilo národ. Německá převaha v rozhodujících zbraních (letectvo, tanková vojska, dělostřelectvo) byla zdrcující, a kdybychom se bránili, dopadli bychom stejně jako Polsko o necelý rok později. Možná ještě hůře, protože k Německu by se přidalo i Polsko a Maďarsko, jež se v rámci Vídeňské arbitráže připojily k dělení Československa a rovněž si pro sebe zabraly kusy území. Co kdyby se ale Československo ve 30. letech rozhodlo neutápět miliardy v betonu pohraničních pevností a bunkrů a věnovalo je spíše na rozvoj aktivních, ofenzivních strategií? Vždyť ne nadarmo se říká, že nejlepší obranou je útok. Co by se stalo, kdyby v den potupného mnichovského diktátu neměla ČSR pouhých 470 tanků (proti 1800 německým) a 570 bojových letadel (proti 3300 německým)? Co kdyby ten poměr byl jiný, zcela zásadně jiný? … celý popis

Podrobná bibliografie

Hlavní autor

Jiří Dobrylovský, 1961-

Typ dokumentu

Knihy

Fyzický popis

279 stran ; 22 cm

Vydáno

Praha : Naše vojsko, 2018

Témata

Mnichovská dohoda

české > prózy > fiktivní dějiny > 2.světová válka

Popis jednotky

Obálkový podnázev: československý boj za svobodu v letech 1938-1939 : co by se stalo, kdyby v den Mnichovského diktátu měla ČSR větší počet tanků a bojových letadel než Německo?

ISBN

978-80-206-1746-0