Vraždy v rodě habsburském : ve jménu zrady a touhy po moci

To chci

Závist, osobní zášť či mocichtivost maří lidské životy, dělají z mužů i žen vrahy a otáčejí kolo dějin. Historie je plná krvavých příběhů a násilná smrt si vybrala svou daň i v rodě Habsburků, kde v důsledku nečekaných úmrtí došlo k řadě politických zvratů. Albrecht, kterému se po dlouhém boji s papežem Bonifácem i vzbouřenými kurfiřty konečně obratnými machinacemi podařilo zasednout na římskoněmecký trůn, se stal obětí vražedného spiknutí, jehož iniciátorem byl vlastní synovec. Juanu d'Austria, slavnému vítězi u Lepanta, prorokovali skvělou budoucnost a sám císař do něj vkládal velké naděje, avšak slibnou kariéru nakonec zhatil jed. Rakouský korunní princ - jediný dědic a následník trůnu - pravděpodobně spáchal sebevraždu, poté co zastřelil svou milenku Mary Vetserovou. Život císařovny Alžběty zcela náhodně ukončil nezaměstnaný dělník pouze proto, aby mohl světu demonstrovat své anarchistické ideje. Dalekosáhlé následky neblahého atentátu v Sarajevu, kdy dva výstřely zasáhly následníka trůnu Františka Ferdinanda a jeho manželku Žofii Chotkovou, jsou dostatečně známé - tento čin uvrhl tehdejší svět do chaosu, který vyústil v konec celé jedné éry a jeho následky jsou patrné dodnes. … celý popis

Podrobná bibliografie

Hlavní autor

Sigrid-Maria Größing, 1939-

Typ dokumentu

Knihy

Fyzický popis

239 s.

Vydáno

V Praze : Ikar, 2003

Vydání

Vyd. 1.

Témata

Albrecht > I., > římsko-německý král, > 1255-1308

Rudolf, > rakouský korunní princ, > 1858-1889

Alžběta Amalie Eugenie, > císařovna, choť Františka Josefa I., rakouského císaře, > 1837-1898

František Ferdinand, > rakouský arcivévoda, > 1863-1914

životopisy

ISBN

80-249-0287-7