Zánik myšlenky pokroku
To chci
Polský sociolog prostřednictvím vývoje myšlenky pokroku charakterizuje směřování tzv. moderní mentality od osvícenství po současnost. Modelová idea pokroku spočívá ve ztotožnění pokroku vědění, vědy a civilizace s osvobozením člověka. Objevila se, když osvícenství začalo chápat problém smyslu světa nikoli jako teologický problém,
nýbrž jako problém čistě filozofický. Na počátku měl pokrok ovládat přírodu... Avšak proces budování společnosti, a její další rozvoj, neznamenal nárůst štěstí. Později, podle Maxe Webera, přestává být pokrok zřejmý, dějiny sice představují rozvoj lidského rozumu, ale samotný rozum odkrývá stále více svá omezení. Vědění postupuje kupředu a zvětšuje se svoboda. Člověk jest stále více racionálnější, svobodnější, není však lepší ve smyslu etickém, ale ani není šťastnější. Podle Marcuse taková racionalizace znamená morální korupci a nedostatek štěstí, jež nemohou nahradit konzumní, povrchní a zdánlivé příjemnosti. Habermas obnovuje kantovskou myšlenku jednoty rozumu, jakož i
… celý popis
Uloženo v:
Podrobná bibliografie
-
Hlavní autor
-
Zdzisław Krasnodębski, 1953-
-
Další autoři
-
Kateřina Tichá
-
Typ dokumentu
- Knihy
-
Fyzický popis
- 304 s. ; 21 cm
-
Vydáno
-
Červený Kostelec :
Mervart,
2006
-
Témata
-
ISBN
- 80-86818-25-X
