Zánik myšlenky pokroku

To chci

Polský sociolog prostřednictvím vývoje myšlenky pokroku charakterizuje směřování tzv. moderní mentality od osvícenství po současnost. Modelová idea pokroku spočívá ve ztotožnění pokroku vědění, vědy a civilizace s osvobozením člověka. Objevila se, když osvícenství začalo chápat problém smyslu světa nikoli jako teologický problém, nýbrž jako problém čistě filozofický. Na počátku měl pokrok ovládat přírodu... Avšak proces budování společnosti, a její další rozvoj, neznamenal nárůst štěstí. Později, podle Maxe Webera, přestává být pokrok zřejmý, dějiny sice představují rozvoj lidského rozumu, ale samotný rozum odkrývá stále více svá omezení. Vědění postupuje kupředu a zvětšuje se svoboda. Člověk jest stále více racionálnější, svobodnější, není však lepší ve smyslu etickém, ale ani není šťastnější. Podle Marcuse taková racionalizace znamená morální korupci a nedostatek štěstí, jež nemohou nahradit konzumní, povrchní a zdánlivé příjemnosti. Habermas obnovuje kantovskou myšlenku jednoty rozumu, jakož i … celý popis

Podrobná bibliografie

Hlavní autor

Zdzisław Krasnodębski, 1953-

Další autoři

Kateřina Tichá

Typ dokumentu

Knihy

Fyzický popis

304 s. ; 21 cm

Vydáno

Červený Kostelec : Mervart, 2006

Témata

Kant, Immanuel, > 1724-1804

Habermas, Jürgen, > 1929-

Weber, Max, > 1864-1920

Marcuse, Herbert, > 1898-1979

ISBN

80-86818-25-X