Musela jsem mlčet

To chci

Mazarine Pingeot vzpomíná na Francoise Mitterranda. Ovšem z pohledu dcery, nikoli političky. Mazarine věděla, kdo je její otec, staral se o ni. Fungovali prakticky jako normální rodina. Jen o tom nemohla nikde mluvit. Tajilo se to. Jezdili spolu na víkendy, na dovolenou, chodívali i do restaurace, otec za ní chodil do nemocnice, když měla nehodu při jízdě na koni. Pouze se o tom nemluvilo. Do jisté míry zde zapůsobila i nepsaná gentlemanská dohoda s francouzským tiskem. Mazarine se stala objektem zájmu bulváru až ve svých sedmnácti nebo osmnácti letech. V knize líčí i tuto událost. Stejně jako později třeba setkání s Mitterrandovou oficiální manželkou Danielle. A líčí i otcovu smrt - opět z pohledu dcery. Zaměřuje se proto pouze na to, jak to vnímala sama, jak otec ležel u nich doma, jak se s ním matka loučila. Prostřídávání zápisků ze současnosti se vzpomínkami na minulost působí v jednu chvíli i překvapivě dramaticky. A sice ve chvíli, kdy Mazarine sama první dítě potrácí. … celý popis

Podrobná bibliografie

Hlavní autor

Mazarine Pingeot, 1974-

Typ dokumentu

Knihy

Fyzický popis

215 s. ; 21 cm

Vydáno

[Líbeznice] : Víkend, 2009

Témata

Pingeot, Mazarine, > 1974-

Mitterrand, François, > 1916-1996

20.-21. století

1974-2003

děti prezidentů > Francie > 20.-21. století

prezidenti > Francie > 20. století

nemanželské děti

children of presidents > France > 20th-21st centuries

presidents > France > 20th century

illegitimate children

autobiografické vzpomínky

autobiographical reminiscences

ISBN

978-80-7433-000-1