Muž, který pronikl do Osvětimi
Muž, který pronikl do Osvětimi je pravdivý příběh britského vojáka, který dobrovolně vstoupil do Buna-Monowitzu, koncentračního tábora známého jako Osvětim III. V létě 1944 byl Denis Avey držen jako válečný zajatec v pracovním táboře E715, nacházejícím se vedle Osvětimi III. Slyšel o krutém zacházení s tamějšími vězni a rozhodl … celý popis
Uloženo v:
Podrobná bibliografie
- Hlavní autor
- Další autoři
- , , ,
- Typ dokumentu
- Knihy
- Fyzický popis
- 279 s., [8] s. obr. příl
- Vydáno
-
Praha :
Knižní klub,
2012
- Vydání
- Vyd. 1
- Edice
- Universum
- Témata
- ISBN
- 9788024234960
- Citace/reference
- Kniha hlavně vypráví příběh muže, který za druhé světové války bojoval v poušti, upadl do zajetí a jako válečný zajatec byl v několika zajateckých táborech - nejdéle však v táboře poblíž Osvětimi III. Příběh začíná na počátku druhé světové války. Popisuje Denisovu cestu do britské armády. Výcvik a posléze i první bojové zkušenosti a vyslání do přímých bojů do pouště. Jak již anotace napovídá - Denis bude zajat, ovšem podaří se mu několikrát uprchnout, bohužel nikdy ne na dlouho. Vlastně ano - při pochodu smrti v roce 1945 se mu podaří utéct až k osvoboditelským jednotkám, jenomže ani tam nečekejte nějaký happy end. Prostě život. Pomyslný střed knihy je vyprávění toho kvůli čemu si knihu asi mnozí zakoupí. Popisuje život v zajateckém táboře poblíž Osvětimi III, kde pracují váleční zajatci poblíž vězňů z koncentračního tábora. A právě v továrně IG Farben se "sblíží" se dvěma židy. Jednomu zprostředkuje kontakt se sestrou v Londýně (váleční zajatci mohli posílat dopisy domů) a se druhým si dvakrát vymění "místo". Po práci si prohodí své uniformy - Denis se tak na dvě noci dostal do koncentračního tábora a vězeň Hans si na dvě noci odpočinul a najedl v zajateckém táboře. Za zmínku rozhodně stojí i závěrečná "část" knihy, ve které se popisuje život po návratu domů (po válce) až po současnost. Denis v sobě dusil spoustu let hrůzy války a táborů (zajateckých i koncentračních), jelikož v době kdy byl ochoten/schopen o tom mluvit ho nikdo v jeho zemi nechtěl poslouchat. Společnost se po válce rozhodla válku nepřipomínat, prostě zapomenout. To se ovšem Denisovi nikdy nepodařilo. Další zajímavost je určitě ta, že se podařilo vypátrat i osud jednoho z mužů, kterým Denis v Osvětimi pomáhal. I toto najdete v knize. Muž, který pronikl do Osvětimi je bezesporu zajímavá a důležitá kniha, ovšem těch necelých 300 stran se nečte snadno. Každý řádek, každá věta vás nutí přemýšlet, jaká tehdy byla doba, co všechno museli obyčejní vojáci vytrpět. Denisův příběh není jediný - takových jsou stovky či tisíce. Při četbě si také možná uvědomíte, jaké máme "štěstí" že jsme tuto dobu (mnozí z nás) nezažili. Těžko říct jak by se každý z nás zachoval. Jsem ráda za každou takovouto knihu - je nutné nezapomínat na to, co se dělo.