Růže pro císařovu milenku : lásky a intriky na rakouském dvoře

To chci

Rakouská císařovna Alžběta přezdívaná Sisi je ve svém manželství s Františkem Josefem I. hluboce nešťastná. Její poněkud výstřední a romantická povaha je velmi vzdálená myšlení pedantského císaře, který se především cítí být prvním úředníkem své říše. Zároveň si však Alžběta nemůže nevšimnout, že jinak spíše sucharský Habsburk může oči nechat na herečce vídeňského Burgtheatru Kateřině Schrattové. … celý popis

Podrobná bibliografie

Hlavní autor

Anna Březinová

Typ dokumentu

Knihy

Fyzický popis

222 s

Vydáno

Brno : MOBA, c2012

Vydání

Vyd. 1

Témata

historické romány > české romány

ISBN

9788024346342

Citace/reference

Herečka vídeňského Burgtheatru Kateřina Schrattová, žena s poněkud hlubokým a chraplavým hlasem, je jednou s hlavních postav tohoto románu. Se svým ženským lékařem a přítelem v jedné osobě, doktorem Paulem Schulzem, rozebírá svoji audienci u rakousko-uherského panovníka Františka Josefa I. Zámek v Holfburgu byl místem oné audience a nedalo si nevšimnout, že se herečka Schrattová Veličenstvu zalíbila. Manželství Františka Josefa I. A jeho manželky císařovny Alžběty přezdívané Sisi je nešťastné, o intimním životě už nemluvě. Císař tajně navštěvuje Annu Nohowskou, která uspokojuje jeho fyzické potřeby, jež mu císařovna odepírá. Císařovna Alžběta je ženou, která miluje volnost, nespoutanost, koňské vyjížďky v mužském sedle, vysokohorské tůry a jiné příjemnosti, které ženě jejího postavení nenáleží. Spolu s rakouskými aristokraty z rodů kinských, Larischů, Liechtensteinů pobývala na zámku v anglickém Towcesteru. Rovněž v tomto čase se skupina lidí, jež si říká "Praví Němci", rozhodne, že musí z Kateřiny Schrattové učinit císařovu milenku, a tím i svého špeha na císařském dvoře. Do celé této mašinérie je zapletena i císařovna Alžběta, které se nepodařilo před určitými lidmi skrýt svůj intimní vztah se svojí dvorní dámou, uherskou hraběnkou Marii Festericsovou. Následník trůnu korunní princ Rudolf smýšlí jinak než jeho otec. Jak soudí císař František, chybí Rudolfovi přesvědčení o vlastním poslání. Chová se jako by do slavného habsbursko-lotrinského rodu nepatřil. Postrádá důstojné vystupování a vědomí vlastní vyjímečnosti a především odpovědnosti. Milenecké a spiklenecké zápletky se proplétají dějem celého románu až vyustí v Rudolfovu (a nejen jeho) smrt.