Poetika českého dějepisectví
To chci
Spočívá smysl dějepisných knih výhradně ve zprostředkování vědění o minulosti? Mohou historici z předchozích století zaujmout dnešní čtenáře, i když poznatky obsažené v jejich pracích již zastaraly? Proč se historie považuje za disciplínu pohybující se na rozhraní vědy a umění? Podobné otázky stály u počátků této knihy.
Podnítily jejího autora k tomu, aby analyzoval přední díla českého dějepisectví 19. a první poloviny 20. století. Soustřeďuje se však více na jejich formu než na obsah — v tom je jeho kniha v českém prostředí ojedinělá. Snaží se objevit a utřídit prvky, které poetizují historikův text, a zároveň nabídnout nástroje k jejich analýze. Pozoruje, jak historici využívali obrazná pojmenování a rétorické figury, charakterizuje jejich styl, definuje kompoziční řády a postupy, stanovuje hlavní kategorie vyprávění a rozpoznává některé strategie výstavby textu. To mu umožňuje představit české historiky — Františka Palackého, Josefa Pekaře, Josefa Šustu, Otakara Odložilíka a další — nejen jako vynikající vědce, ale také jako jedinečné slovesné umělce.
… celý popis
Uloženo v:
Podrobná bibliografie
-
Hlavní autor
-
Milan Řepa, 1970-
-
Typ dokumentu
- Knihy
-
Fyzický popis
- 260 s.
-
Vydáno
-
Brno :
Host,
2006
-
Vydání
- Vyd. 1.
-
Edice
- Studium ;
[vol.] 18
-
Témata
-
Popis jednotky
- Bibliografie na s. 249-255
Obsahuje rejstřík
-
ISBN
- 80-7294-189-5
