Nepatřit nikomu
To chci
Další soubor civilně laděných textů pardubického památkáře, prozaika a básníka je metaforickým vyjádřením o magii lesa, o vzpomínkách bloudících v labyrintech návratů i o hledání míst posledního zakotvení."Svět jakoby začínal / patřit jiným, nebo spíš / nepatřit nikomu," povzdechne si autor v jedné básni. Je to svět, kterému
stárnoucí pozorovatel přestává rozumět, svět, vypadající jako "ztuhlý labyrint", z něhož se jen obtížně hledá východ. A tak básník pátrá v paměti po prvopočátcích zrození, po dávno zašlé minulosti předků, po kdysi obydlených a nyní pustých krajinách, v nichž snad jen někde "zůstaly zapomenuty jabloně". Snad i proto v závěrečném prozaickém bloku symbolicky zůstalo jen nekonečné čekání na příjezd milované dívky, krácené sběrem lesních plodů (především hub) a pozorováním stáda jelenů. Není vůbec náhodou, že tento houf zvířat doprovází jakýsi pobuda, podivný tvor, jenž k němu ale vůbec nepatří. "Nepatří nikomu" jako ostatně každý člověk, jenž je sám sobě cizincem, věčně bloudí světem a marně hledá místo k zakotvení.
… celý popis
Uloženo v:
Podrobná bibliografie
-
Hlavní autor
-
Slavomír Kudláček, 1954-
-
Typ dokumentu
- Knihy
-
Fyzický popis
- 95 stran ; 20 cm
-
Vydáno
-
V Praze ; Podlesí :
Dauphin,
2020
-
Edice
- Česká slova
-
Témata
-
ISBN
- 978-80-7645-008-0
